Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.
Pokud tomu dobře rozumíme, vykonáváte práci, kde je mimo jiné Vaší náplní práce vykonávat pedagogický dozor.
Dle zákoníku práce § 271k, odst. 1 je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ní.
Zaměstnavatel ale není povinen nahradit škodu, pokud se prokáže, že zaměstnanec nerespektoval předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. A není povinen ji hradit v plné výši, pokud se prokáže, že zaměstnanec si v rozporu s obvyklým způsobem chování počínal tak, že si vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem musel být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví.

V konkrétním případě nejsme schopni posoudit, zda se jedná či nejedná o pracovní úraz. Obecně lze říci, že bodnutí vosou může být pracovním úrazem, protože k tomu může dojít nezávisle na vůli zaměstnance a v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Co se týče spálení od slunce, zde se domníváme, že tomu je možné minimálně s ohledem na běžné znalosti předcházet použitím opalovacího krému. Pravděpodobně tedy nejde o pracovní úraz v tom smyslu, kdy by byl zaměstnavatel povinen nahradit újmu v plné výši.

Co se týče postupu při pracovním úrazu, je třeba bezodkladně oznámit zaměstnavateli, že se stal pracovní úraz (telefonicky, prostřednictvím svědků apod.). Další povinnosti má zaměstnavatel, který je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu a je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech. Pokud se rozvine alergická reakce, v jejímž důsledku se zaměstnanec stane práce neschopným po dobu delší než 3 dny, má zaměstnavatel povinnost sepsat Záznam o úraze a vést dokumentaci (tj. zaměstnanec je povinen projevit součinnost, předložit mu předložit lékařské zprávy apod.). A záznam o úrazu zaměstnavatel předává také zaměstnanci a dalším předepsaným institucím.
Je na zaměstnavateli, aby určil, zda se v konkrétním případě jednalo o pracovní úraz či nikoli, což se projeví v náhradě škody, kterou následně poskytne zaměstnanci. Pokud s tím zaměstnanec nesouhlasí, může žádat soud, aby rozhodl o náhradě škody a posouzení, zda se jednalo o pracovní úraz.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Kauce se strhává až po skončení nájmu a z konkrétních důvodů, kterými jsou dluh na nájmu či poničení nábytku. V každé nájemní smlouvě jsou sjednány podmínky nájmu. I kdyby byl zakázán chov zvířat (což je možné jen v případě, že je tato podmínka v celé nemovitosti pro všechny nájemníky – jinak je toto ustanovení neplatné), měl by mít pronajímatel možnost si toto vykompenzovat smluvní pokutou (opět by ale nejprve smluvní pokuta měla být sjednána v nájemní smlouvě). Pokud došlo ke stržení kauce jen proto, že jste hlídala psi, nejedná se o zákonný důvod, proč kauci strhnout a domníváme se, že je tedy neoprávněné. V případě, že Vám nájemní smlouva již skončila a byla Vám vrácena ponížena, můžete vymáhat celou částku soudně (nejprve skrze výzvu, následně předžalobní výzvu, a nakonec žalobu či platební rozkaz, což je zrychlená forma žaloby). Pokud nájem stále trvá, tento postup byste využila po skončení nájmu, protože pronajímatel má povinnost vrátit nájemci kauci až při skončení nájemního vztahu.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín – Podmokly.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Z popisu Vaší situace vyplývá, že jste postupovala správně při řešení pojistné události. Hodně zásadní je zde zpráva od likvidátora. Pokud likvidátor zjistil, že byla způsobena škoda 80.000 Kč a tato částka byla poškozené vyplacena, domníváme se, že nemá poškozená nárok na další peníze. Pro likvidátora je velmi zásadní, co konkrétně bylo vytopením poškozeno. Když se poškozená na základě poničení části koupeny rozhodne sama rekonstruovat koupelnu celou, neznamená to, že jí celou rekonstrukci uhradíte. Např. je velmi nepravděpodobné, že se vytopením poničí záchodová mísa, pokud se ale poškozená rozhodne si pořídit nový záchod, aby se jí hodil do nové koupelny, nedělá to, protože vznikla škoda, ale protože prostě chce. Částka 130.000 Kč, kterou poškozená uhradila, vcelku odpovídá kompletní rekonstrukci koupelny s pořízením nových sanitárních výrobků apod. Vytopení souseda neznamená, že mu zaplatí pojišťovna nebo vy kompletní novou rekonstrukci (poškozená si navíc účelově mohla vybrat i dražší vybavení, protože spoléhala na to, že peníze dostane). Likvidátor je zde osoba oprávněná vypočíst škodu a vychází také z toho, jakou hodnotu vytopená koupelna měla. Navíc za poškozené věci dostala poškozená částku vypočtenou oprávněnou osobou.

Určitě zkuste nějakým způsobem na email poškozené reagovat s tím, že částka k vyplacení byla posouzena a vyplacena podle zprávy od likvidaci – zde vůbec nejde o výši pojistky – jelikož máte plnění do 200.000 Kč, tak by taková částka mohla být vyplacena, kdyby likvidátor tuto cenu odhadl. Jelikož má právo dát poškozená něco k soudu (což však neznamená, že na peníze nárok má – to musí posoudit soud), rozhodně doporučujeme, abyste v tomto případě neotálela a dala k soudu své vyjádření nebo podala odpor (kdyby poškozená vymáhala částku skrze platební rozkaz).

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín – Podmokly.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Nezaopatřeným dítětem je dítě do skončení povinné školní docházky a poté nejdéle do 26 let, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se, zjednodušeně řečeno, nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů (pro nemoc nebo úraz). Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci
Nárok na sirotčí důchod má sirotek i v případě kombinovaného nebo dálkového studia. V tomto případě však nesmí vykonávat činnost zakládající účast na sociálním pojištění (zaměstnání, ze kterého se platí sociální pojištění) nebo pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Účast na sociálním pojištění nezakládá např. dohoda o provedení práce s výdělkem do 10.000 Kč měsíčně vč. nebo dohoda o pracovní činnosti s výdělkem nižším než 3.000 Kč měsíčně
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Syn, pokud s Vámi žije ve společné domácnosti, je společné posuzovaná osoba. Příjmy z podnikání nezaopatřeného dítěte se také považují za příjem, tím pádem je nutné je uvádět. Příjem z podnikání nezaopatřeného dítěte je pokrácen o určité částky pokrácen (např. o odvody na sociální a zdravotní pojištění). U nezaopatřených dětí se pak příjem ze samostatné výdělečné činnosti nezapočítává za měsíce červenec a srpen. (to by pro Vás mělo být to zásadní).

Kdyby syn pokračoval v podnikání i nadále po prázdninách, funguje to následovně. Za zbylé měsíce se pak nejprve určuje, zda měl syn tyto příjmy či nikoliv. Vzhledem k dotazu, budeme předpokládat, že v minulém roce syn z podnikání příjmy neměl. Tím pádem se za každý měsíc (mimo červenec a srpen) musí ještě rozlišit, zda je podnikání nastaveno jako hlavní činnost nebo jako vedlejší. U hlavní činnosti se započítává příjem ve výši 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství (jde o průměrnou mzdu, kterou k danému období stanuje Ministerstvo vnitra vždy svým sdělením vydaného na základě informací od Českého statistického úřadu). U činnosti vedlejší se pak považuje příjem, který je uveden v prohlášení o příjmu.

Jelikož však píšete, že jde o brigádu jen nyní na prázdniny, tak by se příjmy započítávat neměly, nicméně je vhodné tuto informaci ÚP nezatajit. Formulář vyplňte, co víte, a následně se domluvte s pracovnicí na úřadě. Co se pozastavení ŽL týče, upozorníme jen na to, že se pozastavuje na určitou dobu a po jejím uplynutí se ŽL opět obnoví automaticky, při pozastavení na 10 let pak spousta lidí zapomene, že v minulosti vůbec živnost pozastavila a její obnovení může být problematické, jak z hlediska dávek, tak i z hlediska případných povinností vyplývajících z aktivní živnosti. Je tedy dobré si ŽL pozastavit na velmi dlouhou dobu (např. 90 let), aby si o obnovení případně rozhodl syn sám a měl to pod kontrolou.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín – Podmokly.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Občanský zákoník říká, že to, co manželům náleží a má majetkovou hodnotu, je součástí jejich společného jmění. Patří sem majetek i dluhy. Pokud jde o majetek, spadá do něj vše, co získal jeden nebo oba manželé za trvání manželství s určitými výjimkami. Do společného jmění tak patří například mzda obou manželů, a to od chvíle, kdy jim dojde na účet nebo je fyzicky vyplacena.
Do SJM nepatří:
• slouží osobní potřebě jednoho z manželů (např. oblečení a hygienické potřeby),
• některý z manželů nabyl darem nebo zdědil (pokud ovšem dar nebo dědictví není výslovně určeno oběma manželům do SJM),
• nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech (například bolestné vyplacené po autonehodě),
• nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (například manžel prodá motorku, kterou měl ve svém výlučném vlastnictví, a za tyto peníze si pořídí novou – i nová motorka bude ve výlučném vlastnictví),
• nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Do společného jmění patří také zisky z výlučného majetku. Pokud tedy má váš protějšek ve výlučném vlastnictví byt (např. proto, že jej vlastnil již před svatbou nebo ho po svatbě třeba zdědil), zisk z pronájmu tohoto bytu už je společným majetkem. V určitých případech může být ve společném jmění i podíl v obchodní společnosti.
Pro shrnutí opakujeme, že Vámi nabytá nemovitost darem v době trvání manželství NEPATŘÍ do společného jmění manželů, tedy nemáte ŽÁDNOU povinnost podíl z ní na manžela převádět.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Bohužel z Vašeho dotazu nám nejsou známy důležité informace, abychom Vám mohli přesně odpovědět na Vaše otázky. Váš přítel vstoupil do oddlužení ještě za starých podmínek, kdy hlavní podmínkou vstupu do oddlužení byl slib dlužníka, že po dobu oddlužení – tedy za 5 let uradí alespoň 30 % svých závazků. V případě snížených splátek muselo být uhrazeno 50 % závazků.
Nerozumíme tomu, z jakého důvodu po příteli insolvenční správce požaduje doplacení rozdílu splátky, jelikož běžně by to takto být nemělo. Napadá nás pouze, že Váš přítel nedosahuje na výše uvedená procenta a insolvenční správce mu tak dává šanci rozdíl doplatit, aby došlo ke splnění podmínek pro úspěšné ukončení oddlužení.
Pokud by byl však požadavek insolvenčního správce oprávněný, pravděpodobně by se jednalo o jednorázovou splátku. Na dané otázky by Vám však měl odpovědět přítele insolvenční správce, který má o daném oddlužení veškeré informace. Pokud s Vámi ale nekomunikuje či se Vám zdá, že insolvenční správce pochybil, může Váš přítel podat návrh na přezkoumání jeho postupu insolvenčnímu soudu. Návrh by měl být písemný a měl by obsahovat sdělení ohledně skutečnosti, kterou momentálně s insolvenčním správcem řešíte.
Věříme, že Vám naše odpověď alespoň trochu pomohla. V případě dalších dotazů se na nás můžete kdykoli obrátit buď zde, nebo na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.
S přáním pěkného dne
Tým internetové poradny

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Pořadatel zájezdu má právo navýšit cenu zájezdu, ale pouze při dodržení zákonných podmínek uvedených v § 2530 Občanského zákoníku. Dle § 2530a Občanského zákoníku musí pořadatel doručit zákazníkovi oznámení o zvýšení ceny v textové podobě NEJPOZDĚJI dvacátý den před zahájením zájezdu. Toto oznámení musí být jasné a srozumitelné a musí obsahovat zdůvodnění zvýšení ceny a výpočet tohoto zvýšení. Doručí-li pořadatel oznámení o zvýšení ceny zákazníkovi později než dvacátý den před zahájením zájezdu, NEMÁ zvýšení ceny právní účinky.
Je to z toho důvodu, abyste měl případně ještě možnost odstoupit od smlouvy ve lhůtě podle smlouvy, v případě, že by zvýšení bylo vyšší, než je ze zákona povoleno.
Stručně řečeno, oznámení o zvýšení ceny musí cestovní kancelář odeslat nejpozději jednadvacátý den před zahájením zájezdu. Nestihne-li to, nejste povinni navýšení ceny hradit.
Věříme, že Vám naše odpověď pomohla. V případě dalších dotazů se na nás můžete kdykoli znovu obrátit buď zde, nebo na telefonním čísle 608 962 163.
S přáním pěkného dne,
Tým IP

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.
Ustanovení zákoníku práce se týkají pouze odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, resp. kdy je zaměstnanec povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou svěřených předmětů. Obecně pak platí, že zaměstnanec je povinen svěřenou věc vrátit zaměstnavateli, pokud ji již nepotřebuje nebo při skončení pracovního poměru.
Další práva a povinnosti související s nakládáním s takovou věcí zákoník práce, ani jiná právní úprava neřeší. Zaměstnavatelé však mohou mít podrobnější práva a povinnosti pro nakládání se svěřenými předměty stanoveny například vnitřním předpisem.
Pokud nic takového neexistuje, záleží na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Při krátkodobé prac. neschopnosti nebývá obvykle důvod k vracení PC. Pokud je pracovní neschopnost dlouhodobější, může zaměstnavatel PC potřebovat např. pro zaměstnance, který zastupuje práce neschopného zaměstnance. V každém případě PC je majetkem zaměstnavatele.
Na druhou stranu po dobu dočasné pracovní neschopnosti by měl zaměstnavatel respektovat Váš léčebný režim, nemůže např. po Vás chtít, abyste dopravil PC na pracoviště, když nemáte vycházky. Pokud je však ochoten vyjít Vám vstříc, např. že si pro něj dojede, má na to zřejmě právo.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Samozřejmě se může Vaše žena pokusit škodu po provozovateli komunikace vymáhat, ale obáváme se, že by ve vymáhání náhrady škody neuspěla. Případný soudní spor by byl především o prokazování důkazů, kdo pochybil. Tím že se nejednalo o neznámou lokalitu a Vaší ženě bylo nejspíše známo, že v dané lokalitě probíhá, či probíhala oprava kanalizace, měla přizpůsobit jízdu stavu a povaze vozovky. Samozřejmě také velmi záleží, zda byla komunikace označená, že na ní probíhají opravy, či je potřeba snížit rychlost aj. Otázkou je také, zda v daném místě nemohl být štěrk naplavený například deštěm, což například provozovatel komunikace „nemohl“ ovlivnit.
Sjízdnost dálnice, sjízdnost a schůdnost silnice a místní komunikace a její zabezpečení + náhradu škody řeší § 26 a § 27 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
V § 27 výše zmíněného zákona je uvedeno: „Uživatelé dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací.
Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.“
V případě, že byste se rozhodli škodu po provozovateli komunikace vymáhat, museli byste tedy prokázat, že příčinou nehody byla závada ve sjízdnosti (tedy komunikace nebyla v dobrém technickém stavu a nebyla ani označená). Dále by bylo potřeba, aby manželka měla protokol od PČR, že se nehoda stala na konkrétním místě.
V případě, že má manželka pojištění odpovědnosti, může zkusit proplacení škody alespoň po pojišťovně.
Věříme, že Vám naše odpověď pomohla rozhodnout se, jak budete nyní postupovat. V případě dalších dotazů v dané věci se na nás můžete znovu obrátit buď zde, nebo na našem telefonním čísle 608 962 163.
S přáním pěkného dne,
Tým internetové poradny.

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Přestávku v práci má zaměstnanec právo si vybrat nejdéle po 6 hodinách nepřerušované práce. Přestávka musí trvat alespoň 30 minut. Může si ji vzít naráz, nebo ji šéf může rozdělit třeba na tři díly. Nejdelší část však musí trvat nejméně 15 minut. Pauza se vybírá v průběhu pracovního dne, nelze ji čerpat na začátku ani na konci pracovní doby.
Pro jednoznačnou argumentaci s Vaší podřízenou Vám přikládáme úpravu přímo ze Zákoníku práce, kde § 88 říká:
1. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první.
2. Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut.
3. Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby.
4. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.
Bohužel neznáme německé zákony a neznáme přesný obsah rozsudku, který jste obdržel. Nicméně je nám známo, že nejčastější přestupky a trestné činy, za které může být zabaven řidičský průkaz, jsou podobné jako v ČR. Některé přestupky jsou však posuzovány přísněji než u nás, tj. za stejný přestupek v Německu Vám může být zabaven řidičský průkaz, zatímco u nás by Vám hrozila pouze pokuta.
Dle našich informací v Německu často platí, že řidič je povinen zaslat nebo dovézt řidičský průkaz na příslušný úřad, kde tento úřad vyznačí zákaz řízení na určitou dobu, někdy je možné si i vybrat začátek lhůty, od kdy bude tento zákaz platit. Řidič následně dostane řidičský průkaz zpět a zákaz řízení platí pouze na území Německa. Jedná se však zřejmě o častý, ale nikoli jediný způsob rozhodnutí ve věci zákazu řízení. Záleží na obsahu Vašeho rozhodnutí.
Státy EU mají nějaký systém předávání informací o dopravních přestupcích, resp. existuje směrnice EU o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech.
Pro získání přesnějších informací Vás můžeme odkázat na poradnu EBS Dresden, jedná se o poradnu pro trestně stíhané osoby a oběti trestných činů v Německu, pracovník této poradny má kontaktní místo i u nás Děčíně, je možné mu zavolat na tel. č. 775 366 692, případně je možné ho kontaktovat na emailové adrese: ebs.dresden@gmx.de. Tento pracovník hovoří česky, dopravní delikty spáchané v Německu pomáhá řešit poměrně často, bude schopen Vám přesněji vysvětlit, co pro Vás německý rozsudek znamená, kde konkrétně Váš zákaz řízení platí apod.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny